Vznik a realizácia česko-slovenskej federácie v uvedených rokoch nastoľujú mnohé otázky, vyplývajúce z celkovej reformy štátu v kontexte so vtedajším spoločensko-politickým vývinom. Predmetný zväzok dokumentov sa pokúsil hľadať odpovede na otázky a v tejto vstupnej kapitole s určitého nadhľadu podať súvislosti zložitého vývoja v Československu.
časopis a portál pre históriu a príbuzné spoločenské vedy ISSN 1337-6861
E-knihy
Rok 1831 bol v Uhorsku rokom, ktorý poznačili dve veľmi smutné udalosti. Obe kulminovali v letných mesiacoch a navzájom spolu úzko súviseli. Prvou z nich bola cholerová epidémia, ktorá zachvátila krajinu začiatkom júna. Druhou, čo do rozsahu a počtu obetí menej ničivou, bolo Východoslovenské roľnícke povstanie. Problematiku Východoslovenského roľníckeho povstania veľmi precízne vo svojom trojzväzkovom diele Sedliacke povstanie na Východnom Slovensku r. 1831 (Dejiny, Dokumenty I., Dokumenty II.) spracoval Daniel Rapant.
Nie je nijakým tajomstvom, že dejiny zahraničnej politiky určitého štátu – práve tak ako dejiny vo všeobecnosti – nemožno redukovať na číru „katalogizáciu" jednotlivých historických udalostí a faktov zoradených v časovej postupnosti.
Publikácia Antona Hruboňa, historika z radov najmladšej generácie slovenských bádateľov, približuje peripetie politickej strany, ktorá po vzniku Československej republiky roku 1918 ako prvá vyrukovala s revolučným plánom „záchrany národa", totálnej prestavby a regenerácie spoločnosti v duchu integrálneho nacionalizmu. Národná obec fašistická bola najväčšou československou fašistickou stranou medzivojnového obdobia. Počas vyše 12 rokov svojej existencie sa popri českých krajinách dokázala udomácniť i na slovenskej politickej scéne.
Třikrát v průběhu dvacátého století existovala země zvaná „Jugoslávie". Tato kniha okrajově zmiňuje i první, ale zabývá se zejména druhou Jugoslávií – z trosek druhé světové války vzešlou Titovou federací socialistických republik a jejím rozpadem. Epizodická existence třetí Jugoslávie, „zbytkové" Svazové republiky Jugoslávie (Srbska a Černé Hory), byla sice pro můj výzkum také zajímavá, ale ne více než existence dvou dalších vybraných zemí, rovněž nástupců bývalé Jugoslávie, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.
Ambicí monografie Balkán a migrace je zdůvodnit, proč je relevantní věnovat se terénnímu výzkumu na Balkáně a proč by nejen nastupující generace antropologů a dalších praktikujících sociálních vědců měla věnovat Balkánskému poloostrovu profesní pozornost. Ačkoli balkánský prostor je západními antropology s úspěchem tematizován již celou řadu dekád, u nás jej obdobně orientovaní badatelé doposud v principu opomíjeli a přenechávali zájem o tuto oblast politologům, historikům, cestovatelům a televizním reportérům.
"Kniha Balkán a nacionalismus se tedy skládá z různých střípků, které dohromady vytvářejí zajímavou a poměrně komplexní mozaiku, jež z různých perspektiv a v různých obdobích postihuje téma nacionalismu v balkánském prostoru.
Kolektívna monografia vydaná pri príležitosti životného jubilea slovenského historika Valeriána Bystrického.
Stránky
- « prvá
- ‹ predchádzajúca
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- nasledujúca ›
- posledná »